Procházka Washingtonem a Natural History Museum

Ta snídaně se mi nějak protahuje… Tentokrát jsem se vyhrabal z hostelu až v deset, skoro čas na svačinu. Každopádně dneska je v plánu zase další muzejní kolečko, tentokrát Natural History Muzeum a pak se uvidí. Muzeum je už podle názvu hodně přírodní, zvířectvo i ptactvo veškeré, brouků nepočítaně a v hlavní hale slon. Ve druhém patře pak nejlepší expozice, horniny a minerály, celé sály nerostů, moc pěkně nasvícené. Dojde samozřejmě i na diamanty a nakonec na celý sál s drahokamy jak je známe - opracované a zasazené do šperku. Nic proti expozici o evoluci savců, ale kam se krtek hrabe na safír ve zlatě :) Dost zlata a platiny na dvě hodiny courání z patra do patra a zpátky.

Monumenty

Na podvečer jsem si zapsal tour po nočních památnících, v půl sedmé v hostelu. To je dost času, abych se vydal na ty památníky kouknout přes den, v klidu a po bohaté snídani. To není jako v SF, dvě wafle a nazdar, pěkně toustíky, muffiny, džus, kávička, není kam spěchat, dám čas sluníčku pořádně rozehřát ulice.

Příjezd do Washingtonu, DC, Air Museum a National Mall

V sedm ráno začali kramařit spolubydlící na druhé palandě. V osm jsem znechuceně zrušil budík. V jedenáct jsem se znovu probudil, snídaně v trapu, takže jsem se cestou na National Mall stavil rovnou pro malý oběd, snídat už nemělo cenu.

Poslední den v SF

Poslední den v SF. Na jednu hodinu je objednaný odvoz na letiště, nechce se mi vláčet s kufrem přes celé město, a za $14 je to dobrá cena, public transport by mě stál cca $10. Takže mám dost času, ještě skočím nakoupit něco k snědku, abych si nadělal na cestu sváču, zlikviduju poslední zásoby jídla v ledničce, nadělám sendvičů pro regiment a jdu se projít. Ještě naposled přes nábřeží, kolem mol a turistů, kolečko protáhnu přes Financial District a přes kopce zpátky. Oběd, sbalit sváču a kufry a za pět jedna je tu šofér, jako pán se povezu :)

Cesta by měla trvat hodinu, vysadí mě až na terminallu před aerolinkama, se kterými letím. Cesta by se dala stihnout za půl hodiny, jen cestou nabíráme další pasažéry. Ale v pořádku, mám dost času, dvě hodiny do odletu. Jénže... Letenka je sice od US Airways, ale odbavit mě mají u přepážky United, která je samozřejmě na opačném konci budovy, takže spěchem spěch. Kiosek mi tvrdí, že můj plán nesouhlasí s letenkou, takže automaticky mě prostě neodbaví. Super, přesně tohle proběhlo v Seattlu, požádal jsem tehdá slečnu, jestli to může dát do pořádku, abych to u dalších letů neměl zase komplikované - prý může. Asi se spletla.

Na zástupce United se stojí fronta jako kráva, prý je tu jen jeden, ale nakonec mě odbaví, jen už pomalu propadám nervozitě, nechce se mi do DC pěšky. Vznesu stejnou žádost, tak uvidíme příště :) Letadlo je poloprázdné, nakonec zaberu pro sebe celou řadu, takže se můžu krásně natáhnout. Kdybych dokázal usnout, bylo by to perfektní, jenže mi před startem došlo, že vlastně přistaneme 11. 9. takže při každém neobvyklém zvuku už pomalu čekám, do jakýho mrakodrapu to míříme... Vše dobře dopadlo, bábovka se dokutálel do Washingtonu, Dýsý, dvacet minut po půlnoci místního času, o tři hodiny blíž k Evropě.

Ovšem do postele se dostanu až ve tři... Na letišti mám objednaný odvoz, za $20 jistý SuperShuttle, reference to mělo slušné, doveze mě až před hostel, potud dobrý. Jen vyrážíme z letiště až v půl druhé, protože se čeká (asi) na další ovečky, aby se nejelo se třema lidma na palubě, a pak si ještě pro jistotu pobloudíme po městě, asi jako prohlídka či co. Never ever again, a to jsem chtěl něco spolehlivějšího než já, hledající noční spoje městskou, a levnějšího než taxík za $65.

Postel na mě čeká v šestém patře, horní na palandě, takže vyloženě potěším své spolubydlící, však oni mi to ráno vrátí. Snídaně je do půl desáté, takže budík na devátou, to by mohlo vyjít.

Exploratorium a čokoláda

Jako jedna z posledních atrakcí, která mi ještě zbývala ke shlédnutí z minimálního seznamu, bylo Exploratorim. Muzeum a tak trochu i hračkárna v jednom, kousek od Golden Gate a pláže s parkem, jel jsem ostatně už kolem s kolem :) Busem je to kousek, cestou zpátky se projdu.

Bike the Bridge

Dneska se jde sportovat! Teda trochu, v rámci možností daných davem turistů. Zapůjčím si bicykl, anžto máme hostelovou slevu, dostanu školení ve stylu “tohle, tohle je přilba a ta se dává na hlavu, tohle je brzda, a pozor, tohle je taky brzda, ale přední, na tu spíš jako bacha, už jste někdy na kole jel?” Všechno odkývu, podepíšu zálohu a reverz, že je nebudu žałovat, když z kola spadnu, v hostelu se stavím udělat si svačinku na cestu, a vyrazím na Golden Gate.

GG Park a Alcatraz

V sobotu odpoledne marně vzpomínám, co jsem dělal v pátek. Nakonec jsem se na to vykašlal, protože v neděli je taky den a určitě si vzpomenu líp. Jak dobře se znám…

Výlet na USS Hornet

Ve středu večer jsem náhodou zjistil, že v městečku Alameda je zakotvená kocábka USS Hornet, CV-12, veterán 2. sv. války, a že městečko Alameda je hned vedle Oaklandu, jednu jízdu ferry přes záliv daleko. Plán pro čtvrtek byl tedy stanoven jednoznačně. Říkal jsem, že bude hůř ;)

Walking tour a vyjížďka ke GG

Zase brzo vstávat, už v osm, protože jsem děsná modelka a trvá mi až padesát minut, než se po probuzení začnu tvářit jakž takž jako lidská bytost. V devět je totiž sraz v hale a vyrážíme na prý nejlepší free walking tour po městě. Jde nás dvanáct, směs turistů převážně z Evropy, hlavně Německa. Průvodce se jmenuje Henry, žije tu šest let a provede nás po třech nejvýznamnějších kopcích města a okolních ulicích. Mělo by nás to zabavit asi na 4 hodiny, plus mínus pár hodin.

USS Pampanito a spol.

Snídaně je tu dostupná až do jedenácti, v Seattlu zavřela kuchyň v devět třicet, takže netřeba pospíchat, na devátou bude dobře. Pak volným tempem pod kopec a přes pláž až na molo 45, kde kotví jednak USS Pampanito, americká ponorka třídy Balao, druhak Liberty ship Jeremiah O’Brien, obě jsou dostupné k prolezení a Jeremiah je dokonce plně funkční a pravidelně s ním vyplouvá posádka dobrovolníků.