Poslední potulka Seattlem

Nedělička neděle, něrabotáme, dospáváme :) Vymotám se z postele jen na tak dlouho, abych se doplazil do jídelny na snídani - je v ceně, co kdo sní, sendviče a kafe (to vynechám, nejsem magor :) - a potom zase do postele. Dokonce ani nezkouknu zprávy a maily, tak rychlý je můj výsadek pro snídani. Zatáhnu si zase závěsy a vylezu až v půl dvanácté. Medvědi by se mohli učit, jak má vypadat zimní spánek :)

Je pomalu čas oběda, a protože jsem zatím trh naproti prozkoumal jen okrajově, naobědvám se někde tam. Dneska by bodla nějaká rybka nebo něco z Itálie, uvidíme. Je to velká tržnice, v několika patrech a přes několik bloků, a prostory jsou doslova našlapané krámky, stánky a lidmi. Prodává se všechno. Zkraje a v prvním patře jsou to hlavně potraviny, čerstvé - zvenku ofce-zelenina, uvnitř pak maso, ryby, mořské potvory, ryby, mořské potvory a zase ryby. Všechno zaručeně čerstvé, ehmehmehm. Ale co jsem namátkou zkusil u několika stánků, tak rybky vypadaly fakt čerstvě - žábry v pořádku, očka správně lesklá, tak to asi bude většinou pravda. Místní vyhlášenou atrakcí má být házení rybou - objednáte si rybu, prodavač zařve dozadu na kolegu a ten mu jí přes celý krám hodí. Bohužel jsem tenhle stánek nenašel, takže v kolonce “hod rybou” mám áčko.

Postupně směrem na sever přibývá prodeje všemožných lapačů prachu, od originálních indiánských totemů až po čínský porcelán. Všude jsou samozřejmě stravovadla, stánky různých kuchyní, italská, krabí, jeden krámek se tu chlubí nejlepším clam chowderem na světě, ale my znalí víme, že ten se dělá v Bostonu, takže dneska budou těstovinky. Klasická pouliční jídelna, pult s kuchyní, dva obsluhující a vařící, objednám si a za chvíli jsou penne s rybkou přede mnou. K tomu citrónová limonáda, splněno :)

Po obědě se přes trh (má cenu zmiňovat, že jsem odolal svodům a nekoupil si tričko s obrázkem Seattlu? :) dotoulám znovu k Space Needle, chci ještě nakouknout do Pacific Science Centra. Bohužel nejsem úplně cílová skupina - mají všechno pěkně zpracované, ale zaměřené spíš na podstatně mladší kategorie. Být mi deset, užil bych si to tu rozhodně, expozice o lidském těle nebo jednoduchých strojích (zvednul jsem 250kg, heč) jsou pro děcka jako dělané.

Pozdně odpolední návrat na hostel, trochu zpacifikuju věci v kufru a báglu, abych ráno jen zbytek naházel do kufru a mohl vyrazit na letiště. Odlet je v 09:23, v pondělí ráno prý můžu čekat menší špičku, navíc bude určitě odlétat i další část návštěvníků PAXu, takže v 07:20 abych tam byl, cesta je na hodinu, takže vstávat se bude v 05:55. Recepce pracuje 24/7, takže check-out nebude ráno problém. Ještě jsem zkusil znásilnit počítače v jídelně, kde je přístup na net, jestli na nich nepůjde zkopírovat fotky z aparátu na disk, abych měl aspoň zálohu, když už je zatím nemůžu uploadnout na net, ale marně, celé zaříznuté jako kiosk, jen browser a net, žádné USB :( Tak aspoň nedělní free dinner jako náplast, tentokrát pasta bolognese, opět dobrá, včetně vegetariánské varianty. Kdybych na tu večeři nezapomněl, tak jsem si dal k obědu něco jinčího, dvoje těstoviny za den jsou zbytečná duplicita :)

A jdu brzo spát, s naivní představou, že toho víc naspím. Omyl - spolubydlící, mužík z Indonesie (kam jsem nyní oficiálně pozván na návštěvu, pohodový chlapík, pracuje pro Dell), který ráno odjel na letiště, je v jedenáct večer nahrazen někým novým, nějakým bídákem. Probudil mě při nastěhování a dokonce by se mu to povedlo i při vystěhování v půl páté ráno, nebýt toho, že jsem stejně nespal :)