Museum of Flight
Snídaně v hostelu, brzy z rána - pro mě tedy v půl deváté - toasty na sladko i slano, kafe, čaj, vajíčka. U snídaně si zjišťuju, jak to tady vlastně chodí s městskou dopravou a jak se dostanu k letišti Boeingu. Funguje to dobře, děkujeme za optání :) Metrotransit tu má dokonce Fare Transit Zone, kde se jezdí zadarmo a platí se až při výstupu mimo tuhle zónu. Pro socialisty uvedu, že se to evidentně neosvědčilo a od září kurvy kapitalistické zónu ruší a budou odírat všude a všechny :) Ale to jen tak na okraj, mě to stejně nepomůže, protože The Museum of flight je mimo tuhle zónu, takže $2.25 za cestu. Tradičně zapomínám, na které zastávce to mám vystoupit, prostě u nějakýho letiště cestou, po takový zatáčce a né hned, muzeum je až někde na konci, tak ne hned na začátku, jasný?
Všechno se zadařilo, letiště Boeingu se táhne kilometry a kilometry a muzeum je docela dobře vidět (a taky není úplně nejmenší :) Na jedné straně silnice je letecký park pod širým nebem a budova s jakousi vesmírnou expozicí, na druhé straně pak hlavní budovy a samotné letiště. U pokladny předbíhám, protože CityPass, že, btw slečna za pultíkem byla před lety v Praze, což už mi přijde úplně normální, skoro jako by všechny pokladní vybírali podle toho, jestli měly něco s ČR. A teď kam. Začnu pěkně vlevo, kde jsou v místnosti vidět letadýlka, ale jako první je v cestě expozice k dobývání vesmíru Rusy a Američany.
Modely, fotky, ilustrace, videa, reálné exponáty - pult letové kontroly, který se používal u letů Apollo, maketa Roveru, na které cvičili astronauti jeho rozbalení (aby ho nakonec hodili výrobci na hlavu, že tohle fakt né :) nebo velitelský modul Apolla, výrobní číslo 007 - vyhořelé Apollo 1 mělo číslo 012 a bylo úplně shodné jako vystavená 007. Ty dveře na vstupu, co se nedaly otevřít dřív jak za minutu, vypadají fakt komplikovaně… Je tu vystavená třeba maketa ISS modulu Destiny, na které cvičili Žaponci před odletem, nebo návratová kapsle Sojuzu. A samozřejmě spousta mock-upů, modelů - Mercury, Sputnik a další. Zkusil jsem si i přistání lunárního modulu na Měsíci - výhled jako astronauti, dvě páky, palivoměr a do uší pípá zlověstně signál docházejícího paliva. Na první pokus všechno dobrý, prohlašuji svůj výcvik za ukončený :)
Následuje hala s letadýlky, skutečná letadla a jen minimum atrap a modelů. Od nejstarších, papírových a dřevěných poletuch přes letadla z druhé světové a studené války až po experimenty, které se neujaly (auto s křidélky, například) Po stranách jsou ještě expozice vedlejší, o námořním letectvu a letadlových lodích a o letišti Seattle-Tacoma. Co se nedá přehlédnout je ale Lockheed M-21 uprostřed haly - vypadá to jako Blackbird, tak to asi bude Blackbird :) Je to upravená verze Blackbirdu, na zádech má pylon a na něm výzvědný modul, který se za letu nad územím vypustil a pak už si letěl plně automaticky dál, nafotil, nad oceánem vyhodil balík fotek a zničil se. Postavené byly 2 letouny M-21, jeden byl při zkušebním vypuštění modulu zničený a na druhý teď koukám :) Ten modul se pak vypouštěl z upravených bombardérů, asi jim přišlo škoda ničit letadlo za 40 milionů dolarů za kus :)
Je tu možnost sednout si do kokpitu SR-71 nebo F-4 - dost místa na nohy a hodně budíků - potom Mig-21 z ČSSR - zachránili jeden kus před sešrotováním a skončil tady - a další Migy (upravený Čínský 17, 15 a ještě jednou 21) i Corsair se složenými křídly a motorem v řezu, venku před budovou pak stojí s podvěšenou atrapou výzbroje F-4, F-14, B-52 a jedna do plastiku zabalená B-17, jen převázat mašlí a šoupnout pod stromek :) Rozříznutý trup Boeingu 303 - ulička mezi sedadly je fakt velká, větší než byla ta v 747. Je tu docela dost veteránů, obcházejí s rodinkami a ukazují, kdo kde sloužil a koho kde postřelili :)
K obědu v místním Wing café je tradiční burger - Martine, máš pravdu, nic jinýho se tu snad nejí, burger nebo sandwich - a hranolky. Oběd na verandě s výhledem na letiště, kde každých pár minut přistává letadlo - malé, střední a i dvě 737 - a nad hlavou, protože SeaTac je pár kilometrů vzdušnou čarou na jihozápad, co chvíli prolétá a otáčí se nějaké startující monstrum, které nabírá výšku, to byl rozhodně zajímavý zážitek :)
Po obědě mě na druhé straně budovy čeká expozice k první a druhé světové válce a ještě historická expozice o samotné továrně a jak strejda Boeing zbohatnul na armádních kontraktech :) Válečná expozice je ve dvou patrech, dominují jim hlavně modely a skutečná letadla těch nejznámějších typů - Bf-109, Spitfire, Velbloud, P-51 nebo Zero, asi dvanáct kousků, plus další ne tak známá, to všechno dopněné o modely reálií jako knajpa pilotů RAF z druhé světové nebo bunkr z první, a kolem všude fotky, videa a audia (dobové vysílání rozhlasu z prosince 1942 v době útoku na Pearl Harbour, např). Hodně tmavá místnost ale, a díky nasvícení to není s fotkama tak slavné. Navíc mi chcípla baterka ve foťáku (po poslední fotce M-21) pročež jsem ho proklel a zbytek fotím telefonem (uáááá). Ale tak dá se to, není to taková tragédie, ale nafotit tím černé letadýlko Rudého barona pod černým stropem, pěkně od stropu nasvícené, to se mi asi nepodařilo :)
Předposlední bod je budova s vesmírnou expozicí přes silnici, nakonec se ukáže jako naděje do budoucna, ale teď nic moc. Muzeum dostalo totiž od Houstonu darem simulátor raketoplánu, na kterém cvičili astronauti - kompletní 1:1 model se vším všudy, schází křídla a přebývá gravitace, jinak je komplet - a teď ho tu staví a skládají dohromady z přepravek a náklaďáků. Okolo jen pár všeobecných exponátů, hlavně panely o tom, jak to teď bude všechno super, když skončily raketoplány a bude provoz komerční.
Na závěr poslední letadýlka pod širým nebem. Zaparkovaná za barákem stojí první letuschopný 747, prototyp 737, Air Force One C-137, se kterým lítal Kennedy, Super Constallation od Lockheedu, který podle všeho ze šrotu muzeum koupilo v Torontu, a jediný Concorde na západě. 747, Air Force One a Concorde jsou k projití - pilotní prostory a některé další jsou oddělené plexisklem, takže všude se jít nedá, ale aspoň jsem ze schůdků Air Force One před svým odletem na zahraniční cestu pokynul zástupcům tisku, a usadil jsem se v pracovně :) Concorde teda překvapil, uzoučká ulička v už tak úzkém trupu, a dlouhá řada sedaček kam až oko dohlédlo. Králíkárna.
Pozdě odpoledne jsem vyrazil zpátky, busem se svezl do centra a po nábřeží jsem došel až k akváriu. Měli prodlouženou otvíračku, a ačkoliv rybky nejsou moje oblíbená zábava, a navíc tu nemají žádné tučňáky, zašel jsem. Nakonec jsem skoro hodinu seděl u bazénu a koukal na mořské vydry :) Moc sympatický potvory, buď žerou nebo si čistí kožichy od mastnoty, aby dobře izolovaly. Krásně se cachtaly v bazénu.
Tádydádydá, pro dnešek asi všechno. Večeře od Mexičanů za rohem, trocha socializace (ale ne moc, já se s těma nerdama nějak nezvládám bavit :) a trocha zábavy - na ulici pod okny začal chlapík hulákat, jak nás všechny Ježíš miluje, pak se s ním porvala nějaká otrhaná ženština a nakonec to celé přijeli rozehnat policajti. V sedmi autech, žádní troškaři. Kazatele sbalili i s Biblí a ženština zdrhla, takže obecenstvo mělo po žížalkách.
Fotky zde