Hurá do USA

Martin je stále přesvědčen, že neodjedu. Nenechám se jeho pesimismem (i když se u toho teda dost chechtá) nijak nalomit, ale jen tak pro klid duše ještě zkontroluju jízdenku v mailu a pas v brašně. Všechno sedí. Vysadí mě zase u Pacific Central Station, někde u Gate 4 by měl čekat můj bus. Natočili mu EKG a co myslíte? Měl ho tam! :) V klidu nasedám, kufr i bágl jsou dole, doklady mám u sebe, na hranici s USA je to asi hodina cesty, takže je snad naprosto pochopitelné, že usnu, aby mě mohli za hodinu zase vzbudit. Autobus si odjede někam na vlastní prohlídku, nás chudáky se všema kuframa naženou do koridoru, kde pak sedí ozbrojení a děsně důležití úředníci v uniformách, a jeden děsně tlustej chodí kolem fronty, všechny nás popohání a je vůbec takovej špatně naloženej. Samozřejmě, že skončím u něj. Dost arogantní, ale nakonec rychle odbyto, zase všichni nakládáme ty svoje kufry a jede se. Helou, jů es ej!

Cestu do Seattlu v podstatě proklimbám, kdyby mě pořád nekopala vedlesedící slečna, bylo by to asi veselejší. Většina cestujících vystupuje v Seattlu, přes ulici od King Street Station, a první, co musím udělat, je jednak si odskočit, a druhak do sebe nalít nějaký kafe. Možná ne v tomhle pořadí, ale je potřeba oboje. Zařídíme ve Starbucks na rohu - kafe standardní, trochu to funguje, záchody teda ale fešácký, mají je “propůjčené” od hotelu, v jehož budově jsme, klíč je kartička o velikosti iPadu, aspoň šest hvězdiček :) Dopiju svoje a jde se na hostel. Je to jen asi 15 bloků (a stejně mi nefunguje wifi, takže se nepodívám na žádnou místní dopravu) a aspoň se kouknu trochu po městě, takže s věcma pěšky. No jasně, do kopce je to, jak jinak. Hostel sice leží asi tři bloky od moře, ale z mapy nebylo poznat, že ty tři bloky jsou klesání jako svině, takže hostel ve skutečnosti je holt směrem vzhůru :)

První dojmy ze Seattlu - dost tmavé a špinavé. Po pár blocích zjišťuju, že je tu i mnohem víc žebráků a bezdomovců než ve Vancouveru nebo Praze, a to jdu vlastně Downtownem, skoro centrum, do čtvrti, kde se pohybuje velké množství turistů, není to tedy žádná temná okrajová čtvrť. Večer mi ten dojem místní potvrdí, ale zase dodávají, že jsou v podstatě neškodní a nedotírají. Každopádně tenhle dojem se další den jen upevní. Navíc město vypadalo samo dost ponuře a temně, ačkoliv svítilo sluníčko co jen mohlo, a tenhle dojem se naopak ukáže už odpoledne a v pátek jako naprosto mylný :)

Green Tortoise Hostel je v Pike Street, naproti Pike Marketu - velký trh, ovoce, zelenina, všechno možné, nemalé množství stravovadel, plody moře, jedno z turistických center Seattlu. Check-in je v půl jedné, takže se jen zapíšu - mají tu frmol, chvíli nemohli najít rezervaci :) - šoupnu kufr do úschovy a jdu někam sehnat snídani. Kavárna za rohem a cinnamon roll (skořice, hmmmmmmmmm :) ještě okouknu pár bloků kolem a jdu zpátky do hostelu. Všechno v pohodě, fasuju kartu od dveří, postel a skříňku, ukážou mi co kde tu je, vypadá to na docela pohodový pobyt. Žádný stres, spousta zpráv a akcí na nástěnkách, velká jídelna, bude soušlajzing :)

Co s načatým odpolednem? CityPass, koupený na jaře, obsahuje celkem 7 atrakcí, kam mám vstupné se slevou (a předbíhání ve frontách :) tak je čas vyzkoušet, jestli jsem nevyhodil peníze za něco, na co by si nejradši provozovatelé atrakcí, kam mě CityPass protlačí, nejradši neplivli :) Tákže, co tu máme: Space Needle, dva výjezdy nahoru během 24 hodin (muhehe :)), Argosy Cruises, hodinová plavba kolem pobřeží Seattlu, panoramata a podobně, Seattle Aquarium, no budiž, to je možnost, když bude hnusně, pak EMP Museum, Pacific Science Center, a nakonec výběr, buď Museum of flight nebo ZOO (kdo by šel na zvířátka, když si může sednout do kokpitu M-21 :) Samozřejmě jsou i další možnosti, CityPass jsem pořídil hlavně kvůli tomu, že na dost míst bych stejně šel a takhle to vyjde levněji.

Volba padá na EMP Museum, je to zase pár bloků odsud, směrem me Space Needle, kousek od tama by mělo být i Pacific Science Center, a zpátky to vezmu kolem moře přístavem. Aleje, dlážděné chodníky, příjemný stín, v zádech mrakodrapy, příjemná procházka odpoledním městem. První je v cestě Space Needle - fakt vysoká, rouhání je to - a její giftshop u paty, EMP muzeum je za ní, v budově s rozvlněnou a barevnou fasádou. U pokladny dostanu od slečny, co má prarodiče v Kutné Hoře (ten svět je kurevsky malej), CityPass booklet s lístky na jednotlivé atrakce a rovnou začnu s EMP.

Výstav je tu současně několik, v prvním patře Nirvana, fotky Stounů, sbírka a historie (hlavně elektrických) kytar, ve druhém patře jsou pak volně přístupné zkušebny a budníky s různými nástroji, člověk si může vyzkoušet hraní od kytary přes bicí až po basu nebo mixování všeho dohromady, a v suterénu jsou dvě výstavy artefaktů - sci-fi a horory. Mňam :) Expozice k Nirvaně mě nijak nevzala, nejsem holt fanoušek, fotečky Stounů byly o dost lepší, i když jen dokazují, že Jagger vypadá jako vychlastaná troska už léta letoucí a nebude to tudíž drogama, ale jde o jeho přirozený zjev :) Historie kytar je moc pěkně udělaná, jedna kajtra za druhou, první pokusy se snímáním zvuku strun elektricky (a boj s patentem, protože to zavání telefonem!) a první zesilovače až po unikátní a na míru dělané kousky a klasické a někým proslavené (jako třebas basa Höfner 500/1, na kterou drnkal sir McCartney :) Hudebník ze mě nebude, ověřeno v praxi ve druhém patře. Struny se mi motaj, buben bych prokop a tón neudržím ani heverem. Ještě tak to zmixovat, ale to už by byla nahrávka hodně avantgardní. Zajímavě uděláno, mixuje se vlastně produkce ostatních návštěvníků, kteří právě na něco zkouší hrát, a navzájem se neslyší.

Jdem do suterénu :) Horrrrrrory, od starých a ještě starších, jako Frankensteinova nevěsta nebo Little shop of horrors (ten starej, ne muzikál nebo ten s Martinem) přes Aliena až po Saw. Vystavené skutečně použité rekvizity z filmů - pila ze Saw, oblek Aliena, sekera ze Shining, chlupatej crittersák a další, s ukázkami z těch filmů (“here’s Johnny” :) plus hromada infografiky a dokumenty o režisérech a dalších filmech. Dost jich mám ještě nezkouknutých, holt horory nejsou moje silná stránka, se sci-fi to snad bude lepší :)

A bylo :) Hned první exponát, vydání “I have no mouth and I must scream”, by mělo IMHO patřit vedle k hororům, protože to je tak děsivá knížka, že by se tam určitě neztratila. Artefaktů a rekvizit je tu dost a dost, občas mě potěší, že nezapomenou na filmy nebo knížky, které bych sem určitě zařadil já. Je tu uniforma Brenta Spinera ze ST:TNG, pistole Corbena Dallase, Enderova hra, oblek Supermana, hůlka a přívěsek Yody, lightsabre Darth Vadera, v rohu na písku sedí výroční vydání Duny (juch, moc pěkná obálka, hned bych si ji koupil :) a v čele kapitánské křeslo Jamese T. Kirka, lehce posypané tribly :) Nezapomnělo se ani na brýle Jacka O’Neilla nebo hábit Nea. A potěšila i uniforma Uhury, uniformám z původní série třikrát hurá :) A mezi tím vším jsou další knížky, tématicky rozhozené podle námětu, asi dvě jsem neznal a budu si muset doplnit. Jen škoda, že do křesla se nedalo sednout...

Ještě jsem zapomenul v prvním patře na expozici k filmu Avatar, hromada obrázků zvířat a kytek, které si do toho světa vymysleli, rekvizity, stoly z té jejich laboratoře, na kterých se skutečně dalo rukama pracovat s počítačem generovanými obrazy (takový iPad o velikosti dvou stolů :) - super věcička, za pár let bych si to i pořídil - generování záběrů s herci z řad návštěvníků a podobné ptákoviny.

Celým EMP jsem zabil odpoledne, na sedmou je v hostelu společná večeře (free mexicana :) takže volným tempem podél pobřeží a parky zpátky. Jistá dáma v minulosti přišla s myšlenkou, že na každé volné místo ve městě by se měl dát park, a aby se jí zbavili, tak jí vedení města vyhovělo. Proto je několik kilometrů nad Downtownem podél pobřeží jeden velký, dlouhý park , z jedné strany moře, na druhé ulice s trhem a muzeem umění a vůbec docela živo.

Večeře potěšila, samoobsluha s mexickou kuchyní, čerstvé, dobré. V klidu jsem si dopsal deníček, pobavil se s kolegy okolo - v Seattlu probíhají právě dvě velké akce: PAX, sjezd vývojářů a fanoušků indie her, a nějaký Boomcosi, to je zase hudební akce. Takže naprostá většina aktuálních hostů jsou pařani, co přijeli na PAX a vytáhli hromady balíčků karet a jedou ty svoje útoky a obrany a spelly a RPG fantasy vůbec. Já toho mám po dnešku dost, takže hurá do postele. Spodní postel palandy, závěsy kolem dokola, docela pohodoví spolunocležníci, nikdo nechrápe. V jedenáct to zapíchnu a vzbudí mě až hukot z trhu přes ulici v šest ráno :)

Fotky zde